Dům na skále
Položím vám dvě otázky:
Pokud byste označili vaši spokojenost na stupnici 1 - 10 (10 nejlepší), jaké číslo byste zvolili? Jak moc jste spokojení v poslední době?
Pokud byste měli na stejné stupnici určit míru svého vlivu na tuto spokojenost - na kolik máte na svou spokojenost vliv, jaké číslo byste zvolili?
Pokud jste si druhou otázku (jaký máte vliv na svou spokojenost) ohodnotili vyšším číslem, ideálně 7+ a vaši spokojenost také, pak se můžete radovat.
Pokud vliv na svou spokojenost hodnotíte vyšším číslem a spokojenost menším, je to také ještě dobré, protože máte za to, že na svou spokojenost máte úměrně nějaký vliv a je šance, že se svou spokojeností něco budete dělat.
Pokud vliv je menší než spokojenost, pak je i stav vaší mysly obrácený a pokud na obě otázky odpovídáte 6-, pak je s tím prý třeba něco dělat :-)
Několik studií ukázalo, že nakolik je člověk přesvědčený, že má vliv na svoji spokojenost, přímo ovlivňuje jeho osobní spokojenost jako takovou.
Jinými slovy:
Pokud má člověk pocit, že na svou spokojenost až tak moc vliv nemá, tak bude méně spokojený.
A co to znamená?
"Čím více člověk vnímá koncept svého smyslu života, je i spokojenější."
V podobném smyslu vyprávěl Ježíš podobenství o domě na skále.
Rozvážný muž staví svůj dům na skále. Spadne příliv, přiženou se vody, zvedne se vichřice, přesto dům s pevnými základy na skále nepadne. Muž bláznivý staví na písku, na nepevném základu.
Ježíš toto podobenství ještě srovnává s naplněním jeho slov, které buď vnesou člověku do života pevnost a smysl, nebo naopak při nepřijetí, chaos a nestabilitu.
V souvislosti se studiemi o lidské spokojenosti, dělali vědci výzkum v domově důchodců.
Seniory rozdělili do dvou skupin. O jednu skupinu se kompletně starali, všechno za ně dělali. Umývali, vařili i krmili, nosili... Druhá skupina byla nucena celou řadu věcí zastat sama. Která ze dvou skupin myslíte byla spokojenější?
Ano, ta druhá. I zde je patrné, jak člověk potřebuje mít alespoň v malém vliv na svůj život.
Petr Ludwig, který se tímto tématem zaobírá a od kterého jsem převzala některé tyto poznatky má za to, že v životě jsou nejdůležitější dva dny:
Den, kdy jsme se narodili.
Den, kdy jsme převzali za svůj život odpovědnost.
Kdy už nejsme v roli oběti, přestaneme být závislí či submisivní atd.
Naučíme se sami rozhodovat ve smyslu toho, co bychom chtěli dělat.
Spousta lidí, říká P. Ludwig, se bohužel nedožije toho druhého dne.
Někdo z vás poslal krásný obrázek Snoopyho, na kterém sedí on se svým asi osmiletým majitelem Charliem Brownem.
Oba sedí čelem otočeni k moři, nožičky jim vysí z mola a zamyšleně spolu hovoří. Charlie řekne: "Žijeme jenom jednou" a na to malý kamarád, pes Snoopy: "Omyl: Zemřeme jenom jednou - Žijeme každý den."
A o to tady také jde. Vlastně i zmiňovaný Petr Ludwig uvědoměle poznamenává, jak mu je jasné, že nemůžeme mít vždy vliv na vše a vždy, ale to, co máme, většinou, ve svých rukou je DNEŠNÍ DEN.
A jak je důležité, zda věci, které během dne děláme, zapadají do našeho konceptu - té dlouhodobější vize, toho, co opravdu chceme.
Ježíšova slova mají v tomto smyslu ještě přesah a ukazují, jak důležité je mít svůj pevný základ. Pokud přijde příval a životní nesnáze, různá neštěstí nebo i situace, kdy jsme nuceni se podvolovat proti své vůli.
Aby se nám v jeden nečekaný okamžik, nesesypal život, jako domeček s karet.
V životě může přijít cokoliv. A přestože se nám zdá, že žijeme bezstarostný život a nic nám nechybí, i tak může přijít den, kdy se na náš dům povalí obrovská vlna a budeme čelit velkým bouřkách a tlakům.
Ostatně i tato doba Covid, mohla mnohé zastihnout nepřipravené. Na smrt blízkých nemůžeme být připraveni nikdy, ale pevné základy našeho domu se mohou hodit.
Slovem Božím (které se stává tím hlavním stavebním materiálem) je míněna posila nás samých ve vztahu k bohu i celému stvoření, tedy i ve vztahu k sobě samým.
Abychom dokázali nejprve nalézt sami sebe, svou sílu a svůj potenciál.
Své hřivny rozmnožovali.
Abychom uměli milovat a to Boha v jeho plnosti a kráse stvoření.
Abychom ctili a zůstávali ohleduplní vůči malému broučku, stejně k žirafám i nočním ptákům, horským bistřinám i ledovcům. Abychom ctili, vážili si i milovali celé boží stvoření, tedy i člověka a sami sebe. "V tom je celý zákon i proroci."
Miluj Boha svého celým svým srdcem, silou, myslí... Bližního svého, jako sám sebe.
A abychom nezůstávali stát za zavřenými dveřmi, jako učedníci po Ježíšově ukřižování.
Spisovatel, fotograf Kevin Kelly oslavil loni 68 narozeniny a u této příležitosti sepsal pro ty, kdo mají zájem 68 nevyžádaných rad. Jedna, moc se mi líbí, zní :
"Nebuď nejlepší, buď jedinečný."
Každý jsme jedinečný a každý den našeho života pak je příležitostí ho žít smysluplně, krásně i kdyby to znamenalo se ten den na někoho "jen" usmát.
Každé pohlazení, úsměv i ochrana všeho stvořeného tesá do skály základ našeho vysněného domu.