„Jak moc jste  π  ( pí ) – diví?“

Království boží je jako poklad ukrytý v poli. Mt 13, 44

"Pitié pour nous qui combattons toujours aux frontières

De l´illimité et de l´avenir

Pitié pour nos erreurs pitié pour nos péchés."

APOLLINAIRE

"Slitování s námi kdo svádíme vždycky boj na hranicích

Nekonečna a budoucnosti

Slitování s našimi omyly slitování s našimi hříchy."

(Přel. Adolf Kroupa)

Dobré ráno, milí přátelé,

dnes budu opět propagátorkou knihy. A hned z kraje vám představím jednu, která nese název: "Simpsonovi a jejich matematická tajemství".

Možná jste čekali trochu jiný název. Např. Apoštolové a jejich pochyby... nebo Ježíš uprostřed žitného pole.

Nebojte, i tato kniha v sobě skrývá mnohá tajemství a řadu hádanek k přemýšlení. :-)

Jistě všichni znáte animovaný seriál Simpsonovi. A možná jste stejně jako já netušili, že je celý prošpikovaný matematickými skvosty. Většina tvůrců seriálu "mají (cituji z předsádky této knihy:) vedle vyvinutého smyslu pro humor i vyšší matematické vzdělání, a kromě toho neovladatelnou chuť obě svoje záliby spojovat. 

Simon Singh vlastním studiem i konzultacemi s těmito autory seriálu Simpsonovi odhalil nesčetné a často dobře skryté narážky na stovky krásných a zábavných matematických problémů, které pak ve své knize s důvtipem a pravým zápalem vysvětluje a ukazuje v kontextu matematické vědy. Setkáte se zde s poznatky o šifrách, Mersennových prvočíslech, Eulerově rovnici a různě velkých nekonečnech, samozřejmě také se vším možným o číslech - od čísel dokonalých až po čísla narcistická. Mnohé se dozvíte i o hlubokých a dosud nevyřešených problémech, jako například o P versus NP (Jistě všichni víme o co jde) . Opravdovým znalcem Simpsonových a Futuramy se stanete teprve po přečtení této knížky, protože matematika je do jejich vtipu neodlučitelně zapletena!

Abyste si nemysleli, že jde o nějaké amatéry s pouhou láskou k matematice, zde ukázka jejich znalostí:

Na str. 14 se dovíme, že

J. Stewart Burns je bakalářem matematiky z Harvardu a magistrem matematiky z Berkeley,

David S. Cohen je bakalářem fyziky z Harvardu a magistrem informatiky z Berkeley,

Al Jean je bakalářem matematiky z Harvardu,

Ken Keeler je doktorem aplikované matematiky z Harvardu,

JeffWestbrook je bakalářem fyziky z Harvardu a doktorem informatiky z Princetonu.

Dnešní kázání jsem nazvala podle druhé kapitoly této knihy:

"Jak moc jste π ( pí ) - diví?" (Tedy - diví po poznání)

π (pí) - Ludolfovo číslo (3,14 ... 15926..)

V Matoušově evangeliu (Mt 13, 44) jsme četli, že Boží království je jako poklad ukrytý v poli. Tedy už zde je potřeba určité pídivosti. Jak těžce někdy chápeme některé matematické složitosti. Cesta ke skrytému tajemství božího království je mnohdy obtížnější, i když je nám tak blízko. 

Svatý Augustin kdysi pronesl, že "Bůh je blízkost sama, je nám bližší, než naše vlastní srdce." Nevím, jak s tímto tvrzením by si poradili matematici tohoto světa, ani s tím, co řekl apoštol Pavel, který mluví o Bohu a božím království jako o tom, "v kterém jsme a v kterém se pohybujeme".

To, co je nepředstavitelné, neuchopitelné a nezpočítatelné tu je před námi jako roztažená obloha a proudící větry všech světových stran.

Přesto, jako bychom byli Bohu někdy na hony vzdáleni nebo on nám a matematické úlohy se pro nás staly jediným možným řešením pro naše otázky.

Abychom obstáli i sami před sebou, vytváříme si pak všelijaké představy a když máme pocit, že jsme už došli na konec, tak se v nich zabydlíme. Problém je v tom, že když se takto zabydlíme, již není prostor pro nic nového ani pro napravení našich omylů nebo pokračování.

Tak měli kdysi Izraelité představu o příchodu Mesiáše, který měl být králem a mocným politickým osvoboditelem, ideálně doprovázený armádou andělů. Že se tak nedělo víme přinejmenším ze zmínek novozákonních evangelistů. Ti příchod Spasitele popisují zcela proti všem těmto představám a usazují Ježíška do betlémských jesliček přimo mezi zvířata na slámu a to jen proto, že nebylo jiného místa, kde by jeho rodiče, Marie a Josef, hlavu složili.

Jak moc se liší tato představa od té naší? Jak moc bychom si přáli mít Boha, který zasahuje denně do dění našeho života a uspořádává složitosti světa podle toho, jak by se nám to zrovna hodilo? Snad to tak měli i tehdy Židé za dob Jažíše Krista, který je nejspíše nakonec překvapil i svým triumfálním výstupem na Golgotu.

Víra v Ježíše jako Krista a Mesiáše se ukazuje pak v tom, že tam, kde se věci jeví jako konečné, v sobě skrývají nový začátek či další pokračování i vědomí toho, že Boha si nelze nikterak představit, protože nás natolik přesahuje, že není možné, aby ho zahrnula ani naše mysl ani naše představivost. Nedá se znázornit ani zobrazit. Proto "Boha nezobrazíš" ani se takové zobrazitelné podobě nebudeš klanět.

Žd11,1 : Protože "Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme (jak praví list Židům), a být si jist tím, co nevidíme."(Kral.: Víra je nadějných věcí podstata a důvod neviditelných")

Zázrak se děje pak tam, kde lidské oko kolikrát nedohlédne. Tedy za zrakem. Třeba v samotném lůnu matky.

Kde se rodí nový život plný naděje... plný lásky... a přes všechna možná očekávání matky a možné velké představivosti, nás děťátko vždy překvapí a je takové, jak bychom si nikdy dopředu představit nedokázali.

Jako poklad ukrytý v poli, jako matematické hádanky zašifrované v seriálu Simpsonovi, jako perla ukrytá a čekající na objevení nebo diamant, který mnich dal pocestnému, který se k němu musel vrátit a chtít po něm to, co mu dovolilo dát mu diamant s tak lehkým srdcem.

Je tu ještě něco, co stojí za desetinou čárkou Ludolfova čísla a co je vyjádřením ležaté osmičky.

Znáte tu anekdotu? Jak jdou dvě nuly po poušti a v dálce uvidí nekonečno? Jedna nula říká druhé: "Že se jim chce, v tom vedru."

cha cha - vtip matematický :-D

A ještě jeden na samotný závěr:

Vtip na závěr: "Na světě existují tři typy lidí: ti, kteří umějí počítat, a ti, kteří to neumnějí."